Kontroly a zkoušky pro kvalifikaci postupu svařování

Kontroly a zkoušky pro kvalifikaci postupu svařování

Kontroly a zkoušky postupu svařování

Postup svařování

Postupy svařování jsou směrnice dodržované při provádění svaru. Jsou navrženy tak, aby poskytovaly záznam použitých svařovacích proměnných a výsledků kontroly získaných během kvalifikační zkoušky daného postupu. Mohou obsahovat i pokyny pro svářeče, které má ve výrobě použít k vytvoření přijatelného svaru.

Kvalifikace postupu svařování

Kvalifikace postupu svařování (WPS) je dokument, který popisuje postup svařování a způsob provedení. Směrnice WPS pomáhá při plánování a kontrole kvality celé svařovací operace. Dodržování směrnice WPS se doporučuje při všech svařovacích operacích. Ve většině norem a předpisů třídy použití je směrnice WPS povinná.

Postupy svařování jsou obvykle vyvíjeny v souladu s předpisem nebo normou pro svařování a až na několik výjimek* vyžadují, aby byly za účelem stanovení kvalifikace vyrobeny, zkontrolovány a vyzkoušeny fyzické vzorky svaru. Postupy svařování se obvykle dělí do dvou kategorií – Záznam o kvalifikaci postupu (PQR) a Specifikace postupu svařování (WPS).

Záznamy o kvalifikaci postupu jsou zdokumentované hodnoty použité během skutečné zkoušky svařování a všechny výsledky kontrol a zkoušek získané ze skutečných zkušebních vzorků.

Specifikace svařovacího postupu jsou obvykle zdokumentované pracovní pokyny, které může svářeč použít při provádění svařovacích operací a které jsou založeny na parametrech použitých pro Záznam o kvalifikaci postupu. Nemusí však být nutně stejné.
Vezmeme v úvahu Záznam o kvalifikaci postupu a kontrolu a zkoušení provedené během jeho kvalifikace.

Záznamy o kvalifikaci postupu (PQR)

Kvalifikační zkoušky postupu svařování obvykle vyžadují dokumentaci, v níž jsou uvedeny všechny proměnné použité během zkoušky svařování a zdokumentované výsledky kontrol a zkoušek. K proměnným, které je třeba zdokumentovat, obvykle patří položky, jako je použitý proces svařování, velikost, typ a klasifikace přídavné slitiny, typ a tloušťka svařovaného podkladového materiálu, typ a polarita svařovacího proudu, zaznamenané hodnoty ampérů a voltů, rychlost posuvu během svařování, poloha svařování, typ a rozměry návrhu spoje, teplota předehřevu, teplota interpass, detaily tepelného zpracování po svaření a další.

Specifikace postupu svařování (WPS)

Kromě zaznamenávání všech svařovacích proměnných použitých při zkoušce musí být pro kvalifikaci postupu svařování zaznamenány i údaje o kontrole a výsledky zkoušek. V těchto záznamech musí být uvedeno, že kontroly a zkoušky prokázaly, že vzorky svarů splňují nebo překračují uvedený standardní požadavek.

Kontroly a zkoušky pro kvalifikaci postupu svařování

Obvyklé typy kontrol a zkoušek pro jednotlivé vzorky pro kvalifikaci postupu svařování:

Kontroly a zkoušky koutových svarů (T-spojů)

Sem patří vizuální kontrola dokončeného svaru, po níž následují dvě makro-leptání a jedna zkouška lomu koutového svaru. Vzorek svaru se nejprve prohlédne, zda nevykazuje nějaké vizuální nesouvislosti, následně se rozřeže a na předem určených místech se odeberou dva malé vzorky. Tyto malé vzorky se v celém svém průřezu vyleští a poté jsou leptány pomocí nějaké mírně kyselé směsi, v závislosti na použitém podkladovém materiálu. Zbývající vzorek svaru se použije ke zkoušce lomu koutového svaru a rozbije se o svar, aby se odhalila vnitřní struktura svaru pro účely kontroly.

Kontroly a zkoušky oblých svarů (tupých spojů)

Sem patří vizuální kontrola, po níž následují dvě příčné zkoušky tahem, dvě zkoušky lámavosti ze strany kořene a dvě zkoušky lámavosti ze strany krycí vrstvy. (Tyto zkoušky jsou charakteristické, ale v závislosti na typu a tloušťce kovu a standardních požadavcích se mohou lišit. Mohou být vyžadovány odlišné, popř. dodatečné zkoušky, jako jsou boční zkoušky lámavosti, všechny zkoušky tahem daného svaru, zkoušky nárazem nebo jiné zkoušky.)

Hotový zkušební ústřižek je po vizuální kontrole rozdělen na předem určené malé části. Každá část je připravena, obvykle obráběním, na konkrétní rozměry, dle předepsané normy. Každý malý vzorek je poté podroben mechanickým zkouškám, aby se určily jeho vlastnosti. Tyto vzorky jsou dále zkontrolovány, aby se stanovila jejich akceptovatelnost podle uvedených kritérií pro přijetí, dle příslušného předpisu nebo normy. V normě je obvykle uvedena maximální velikost a umístění různých nespojitostí svaru, popř., podle situace, hodnoty, jako jsou minimální pevnosti v tahu nebo minimální požadované nárazové vlastnosti.

Kvalifikace postupu svařování u vzorků

Vzorky, u kterých se zjistí, že nevykazují žádné nespojitosti, které by překračovaly tyto stanovené limity, a které splňují nebo překračují minimální hodnoty uvedené v normě, budou akceptovatelné a postup svařování získá kvalifikaci.

Postup svařování je důležitou součástí celkového systému kvality svařování, protože poskytuje zdokumentovaný důkaz, že byly provedeny kontroly a zkoušky, aby bylo zajištěno, že svařování může být provedeno v souladu s uznávanou normou.

* Jednou z výjimek z kvalifikace postupu svařování je předpis D1.1 Structural Welding Code for Steel (Předpis konstrukčního svařování pro ocel), který za určitých okolností umožňuje použití předem kvalifikovaných postupů svařování. Tyto postupy však musí být přesto zdokumentovány a musí splňovat všechny příslušné zákonné požadavky.