Problém při úspěšné řízené zkoušce lámavosti na podkladové slitině 5083

Problém při úspěšné řízené zkoušce lámavosti na podkladové slitině 5083

Tipy na úspěšné zvládnutí řízené zkoušky lámavosti na podkladové slitině 5083

Mnoho svářečů se potýká s problémem úspěšného zvládnutí řízené zkoušky lámavosti na podkladových materiálech č. 5083. Tento článek vám pomůže pochopit, proč zkoušky lámavosti selhávají a jakou přídavnou slitinu byste měli použít.

Co je řízená zkouška lámavosti?

Řízená zkouška lámavosti je druh kontroly kvality. Tato zkouška pomáhá vyhodnotit houževnatost svarového kovu na lícové straně a kořenu svarového spoje. Během tohoto procesu se zkušební vzorek ohne o 180°. Zkoušky lámavosti z lícové strany se provádějí tahem lícové strany svaru. Zkoušky lámavosti ze strany kořene se provádějí tahem kořene svaru.

Svařovací podkladový materiál 5083

Podkladový materiál 5083 lze úspěšně svařovat s materiály č. 5356, 5183, resp. 5556. Všechny tyto tři přídavné slitiny mohou být pro svařování tohoto podkladového materiálu vhodné. Výběr odpovídající přídavné slitiny však bude záviset na požadavcích příslušné aplikace a požadavcích na provoz svařované součásti.

Podkladový materiál 5083 lze použít v několika různých aplikacích včetně stavby lodí, kryogenních nádrží, vojenských vozidel nebo konstrukčních dílů. Z hlediska návrhu, pokud jde o koutové svary, jsou typické hodnoty příčné pevnosti ve smyku těchto tří přídavných slitin (5356, 5183 a 5556) 180 MPa, 195 MPa, resp. 200 MPa.

Použití správné přídavné slitiny

S ohledem na příčnou pevnost v tahu oblého svaru se přídavná slitina 5356 běžně používá pouze na podkladový materiál 5083, není-li vyžadována kvalifikace postupu svařování oblých svarů. Přídavná slitina 5356 nemusí u zkoušky příčného tahu oblých svarů na podkladovém materiálu 5083 vždy důsledně dosahovat minimálních požadavků na pevnost v tahu podle předpisu (275 MPa).

Přídavný kov 5183 vyvinutý speciálně pro svařování podkladového materiálu 5083 bude splňovat požadavky na mechanické vlastnosti pro kvalifikaci postupu u oblého svaru. Podkladová slitina 5556 má mírně vyšší mechanické vlastnosti než slitina 5183 a lze ji použít ke svařování podkladového materiálu 5456 s mírně vyšší pevností. Bude splňovat i minimální požadavky na pevnost v tahu pro podkladový materiál 5083.

Podkladový materiál 5083 by se neměl svařovat s přídavnou slitinou 4043 ani 4047. Nedoporučuje se, aby se jakýkoli podkladový materiál řady 5xxx s více než 2,5% obsahem hořčíku svařoval s nějakou přídavnou slitinou řady 4xxx.

Proč řízené zkoušky lámavosti selhávají?

Selhání řízené zkoušky lámavosti může mít několik důvodů:

Nejzřejmějším důvodem je to, že ve svaru existuje určitá forma nespojitosti, která způsobila lom, obvykle studený spoj. Chcete-li zjistit přítomnost jakýchkoli významných nespojitostí, které mohly způsobit selhání, je třeba prohlédnout vadný vzorek.

Byla zkouška správně provedena? Vzorky nemusely být před ohýbáním správně připraveny nebo byly ohnuty kolem nesprávného poloměru. Prověření neúspěšných vzorků je nezbytné pro ověření, že byly připraveny v souladu s příslušnou specifikací. Měl by být vyhodnocen zkušební postup, aby se zjistila jeho správnost.

Jaká zkušební metoda byla použita? Upřednostňovanou metodou zkoušení hliníkových svařenců je obalovací metoda řízené zkoušky lámavosti, protože u některých slitin hliníku dochází k významným odchylkám v mechanických vlastnostech svařence. U zkoušených hliníkových slitin s vyšší pevností se nedoporučuje plunžrová zkušební metoda.

Použití nevhodné přídavné slitiny, jako je řada 4xxx použitá na tento podkladový materiál, by mohlo vést ke svaru s malou houževnatostí, a tedy náchylností k porušení.