Jaký je rozdíl mezi přídavným kovem a svarovým kovem?

Jaký je rozdíl mezi přídavným kovem a svarovým kovem?

Informativní průvodce rozdíly mezi přídavným kovem a svarovým kovem

U nových svářečů není neobvyklé, že zaměňují přídavný a svarový kov. Následující text vás provede rozdíly mezi přídavným a svarovým kovem.

Přídavný kov

Přídavné kovy se používají k vyplnění prostoru mezi dvěma těsně přiléhajícími materiály při svařování a měkkém nebo tvrdém pájení. Tyto slitiny nebo nelegované kovy se při zahřátí roztaví a natečou do mezer mezi dvěma těsně přiléhajícími materiály za vzniku svaru, měkce spájeného nebo tvrdě spájeného spoje. Přídavné kovy mají vhodnou teplotu tání a tokové vlastnosti, které umožňují kapilární šíření v připravených spojích.

Spoje vytvořené z přídavných kovů splňují provozní požadavky, jako jsou požadavky na korozi, pevnost nebo odolnost. Splňují také téměř všechny specifikace Americké společnosti pro zkoušení materiálů (ASTM), Americké společnosti pro svařování (AWS) a norem ISO.

Mezi standardní přídavné kovy patří stříbro, cín, bezolovnaté kovy, olovo, bezkadmiové kovy, nikl, měď, hliník a zlato. Přídavné kovy jsou k dispozici ve formě pasty nebo v pevném stavu (např. ustřižené části, prášek, podložky, dráty a kroužky). Tavící se přídavné kovy jsou nejprve rozdrceny na prášek a následně smíchány s tavidlem do formy pasty.

Jak se přidává přídavný kov

Během procesu svařování se do svařovaného spoje přidává přídavný kov pocházející z elektrody. Přídavný kov se během procesu svařování spotřebovává (při obloukovém svařování kovů v ochranném plynu (GMAW) nebo svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu (SMAW), svařování tavidlem/kovem plněnou elektrodou (FC/MCAW) nebo svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu (SMAW). Přídavný kov lze také přidat do spoje jako jednoduchý přídavný drát, který není při plazmovém svařování (PAW) a obloukovém svařování v ochranném plynu s wolframovou elektrodou (GTAW) elektricky připojen.

Během procesu svařování roztaví žár generovaný elektrickým obloukem přídavný kov a povrch podkladového kovu. Roztavené materiály se spojí a vytvoří svarovou lázeň, z níž po ochlazení a ztuhnutí vznikne svarový spoj. Chemické složení přídavného kovu se tedy v konečném spoji změní přidáním roztaveného kovu z podkladového materiálu.

Poznámka: Kov nebo slitina, které jsou svařovány, měkce pájeny, tvrdě pájeny nebo řezány, se nazývá podkladový kov.

Svarový kov

Svarový kov je materiál ve svarovém spoji, který byl během procesu svařování roztaven a následně znovu ztuhl. Obvykle se používá směs podkladového kovu a přídavného kovu, jakož i libovolné přísady z tavidla ve svařovacích materiálech.

U některých postupů svařování (laserové svařování, autogenní obloukové svařování, odporové svařování a svařování elektronovým paprskem), kdy se do svarové lázně nepřidává žádný přídavný kov, má svarový kov stejné složení a vlastnosti jako podkladový/základní kov.

Během procesu svařování, kdy se nepřidává přídavný kov (laserové svařování, autogenní obloukové svařování, odporové svařování a svařování elektronovým paprskem), má svarový kov stejné chemické složení a vlastnosti jako podkladový/základní kov. Když je však do svarové lázně přidán přídavný kov, bude mít svarový kov jiné složení a vlastnosti než podkladový/základní kov. V takových případech bude mít obvykle svarová lázeň vlastnosti jak přídavného kovu, tak i podkladového/základního kovu.

Ztuhlý svarový kov má mechanické a chemické vlastnosti ze základního a přídavného kovu (elektrody).

Složení konečného svarového kovu závisí na následujících faktorech:

  • Složení základního kovu
  • Složení přídavného kovu
  • Chemická reakce mezi svarovým kovem, ochranným plynem nebo tavidlem

Společnost ESAB nabízí širokou škálu přídavných kovů, ze kterých si můžete vybrat na základě vaší aplikace a typu svařování.